|
|
Vlasy jsou jedním z nejdůležitějších výrazových prostředků a dávají každému z nás osobitý vzhled. Obzvláště v dnešní době jsou husté a zdravé vlasy nezbytnou součástí osobnosti a pro moderního člověka jsou jedním z projevů a symbolů krásy. Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres). Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas. Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě. Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru. Naše vlasy, podobně, jako pokožka, je neustále vystavena celé řadě negativních vlivů. Smog, prach, cigaretový kouř, maz, zbytky vlasové kosmetiky, sluneční záření - to jsou každodenní nástrahy. Lomivé vlasy s roztřepenými konečky vlasů s přesušením, jsou nejčastěji důsledkem někdy přímo drastických kadeřnických úprav. Vlasy mnohdy neuvážlivě barvíme, odbarvujeme, trvalíme, tupírujeme, kartáčujeme, fénujeme (někdy doslova pečeme). Splétáme je do copánků a copů, drdolů, zdobíme se sponami, sponkami, gumičkami. To vše velmi často vede nepozorovaně k tzv. trakční alopecii - výpadu vlasů v oblasti vlasové hranice na spáncích a na čele.
Podstatou metody transplantace vlasů je poznatek, že si vlasy po přesazení na jiné místo ponechávají původní vlastnosti. To znamená, že přesadíme-li vlasy z místa, kde rostou, do míst, kde již vypadaly nebo vypadávají, nové vlasy se budou chovat stejně jako na původním místě. Jako dárcovské místo vlasových kořínků je nejčastěji využívána krajina v týle hlavy, kde je porost hustší a silnější než na jiných místech. Z této lokality je odebrán na operačním sále po místním znecitlivění pruh kůže. Z něho se připraví miništěpy či mikroštěpy obsahující vlasové kořínky, které jsou přeneseny a zasazeny na místa, kde vlasový porost zcela chybí nebo kde je výrazně prořídlý. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat.
K nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota. Bílé šupinky vyjímající se na tmavém oblečení nepůsobí esteticky a časté drbání či škrábání ve vlasech nejenže nesvědčí ani vlasům a pokožce, ale navíc ve společnosti působí rušivě a nepříjemně. Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit. Maz z mazové žlázky promašťuje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. Stejně jako počet vlasů, je i počet mazových žlázek dán geneticky. Někdy však může být mazotok obtěžující a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. Kromě dědičnosti mají na mazové žlázy velký vliv pohlavní hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavní hormony) zvyšují mastivost, estrogeny (ženské pohlavní hormony) snižují. V důsledku stárnutí organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.
|
